Jak upozorňují psychologové a sociologové, žijeme v době rozpadu tradičního středoevropského patriarchálního modelu rodiny. Vysoká míra rozvodovosti, dlouhodobě se pohybující kolem třiceti tisíc ročně, vede k neustálému růstu počtu dětí, které si do života odnášejí zkušenost s rozvodem svých rodičů. Vzrůstá počet nesezdaných soužití, roste počet dětí narozených mimo manželství. Odborníci hovoří o "absenci" otců a nové "mateřské moci". Přibývá singles. Rodina jako taková přestává být hodnotou sama o sobě.
Přetrvává praxe, kdy při rozvodu manželství jsou děti svěřovány do výchovy matce výrazně častěji než do výchovy otce či do střídavé péče obou rodičů. Ze statistiky o porozvodovém uspořádání poměrů k dítěti vyplývá, že v posledních patnácti letech bylo přibližně 90 % dětí svěřeno do výhradní péče matky. Podle kvalifikovaných vědeckých odhadů se v naší republice u přibližně sedmi tisíc dětí z rozvrácených rodin vyvine syndrom zavrženého rodiče, zhruba deset tisíc dětí ročně ztrácí rok po rozvodu rodičů jakýkoliv kontakt s tím z rodičů, který ho nemá ve výlučné péči. Přitom je z odborných studií známý fakt, že nejnižší mezí pro to, aby mohla vůbec probíhat aktivní výchova, je třicet procent času stráveného s dítětem v přítomnosti toho kterého rodiče.
Prioritou obecně by však mělo být snižování rozvodovosti. Z vědeckých výzkumů jednoznačně vyplývá, že jen děti, kterým se dostalo láskyplné výchovy obou rodičů, mají plnohodnotnou výbavu pro život, neboť výchovná působení otce a matky se nezastupují, ale vhodně doplňují. Pro zdravý vývoj společnosti i pro individuální život rodin je nejvhodnější taková forma soužití rodičů s dětmi, kdy se oba rodiče podílejí jak na rodinném rozpočtu, tak na výchově a péči o děti.
Žádné komentáře:
Okomentovat